Rok 2026 přináší v České republice jednu z nejzásadnějších změn v oblasti administrativy pro zaměstnavatele za poslední desetiletí. Jedná se o Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ), které má nahradit několik samostatných hlášení, které dosud firmy podávaly různým státním institucím. Přestože zákon vstoupil v platnost již od 1. ledna 2026, jeho ostré zavedení pro většinu povinností nastává postupně, s důrazem na přechodné období prvních měsíců roku.
JMHZ byl zaveden jako centrální, elektronická povinnost, díky které budou zaměstnavatelé pravidelně zasílat státu všechny klíčové údaje o zaměstnancích, jejich mzdách, odvodech, daňových úlevách či benefitech – a to jen jednou měsíčně jedním hlášením. Dosud bylo třeba tyto informace posílat zvlášť například na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), Úřad práce, Finanční správu, Statistický úřad či další orgány. JMHZ tyto procesy sjednocuje a stát si následně údaje distribuuje interně.
Zákon čj. 323/2025 Sb., který zavádí JMHZ, sice platí od 1. ledna 2026, ale praktické povinnosti se rozbíhají fázově. Od 1. dubna 2026 se spouští ostrý režim systému a zaměstnavatelé musí nejen reportovat data za aktuální měsíce měsíčně, ale také zpětně zasílat údaje za první tři měsíce roku (leden, únor a březen) v období od 1. dubna do 30. června 2026. Každé z těchto tří hlášení se podává samostatně za .
Do konce března 2026 se ještě nepoužívaly starší výkazy jako například „Přehled o výši pojistného“ (PVPOJ) nebo výkaz k dohodám o pracovní činnosti. Povinnost odvádět sociální pojištění a daně však zůstává beze změny – jen se mění způsob hlášení.
Od dubna 2026 budou muset všechny firmy:
registrace a doregistrace zaměstnavatele a zaměstnanců – v prvních dnech provozu systému musí zaměstnavatelé doplnit údaje, které nový systém vyžaduje, aby mohli podávat JMHZ.
podávat JMHZ elektronicky každý měsíc – v termínu od 1. do 20. dne následujícího měsíce; údaje se podávají přes ČSSZ (např. datovou schránkou, e-portálem ČSSZ nebo API).
zahrnout všechny pracovníky – do systému budou zahrnuti i zaměstnanci na dohodách, pracovníci se mzdou pod určitou hranicí či ti, kteří nebyli dříve evidováni u ČSSZ.
Systém JMHZ je složen z více částí: souhrnné, pojistné a individualizované, která obsahuje detailní údaje o jednotlivých zaměstnancích, jejich mzdách, odvodech či daních.
Přínosy i výzvy
Z dlouhodobého hlediska může JMMZ skutečně zjednodušit administrativu, protože snižuje počet samostatných hlášení. Zaměstnavatelé získají jednotný systém, přes který budou posílat informace státu, který je následně distribuuje relevantním orgánům.
Na druhé straně je přechodné období náročné. Preparace mzdových systémů, školení zaměstnanců HR a payroll oddělení či pochopení nových termínů je výzvou, zejména pro malé a střední firmy – a to i přesto, že samotné zdraví a důchodové pojištění zůstává hlášeno stejně jako dosud mimo JMHZ.
Závěr pro firmy
Zavedení JMHZ je v Česku považováno za jeden z největších reformních kroků v oblasti reportování od zaměstnavatelů za léta. Sice vyžaduje úsilí při implementaci a důkladnou přípravu, jeho cílem je modernizovat komunikaci s úřady, zefektivnit tok dat a snížit duplicitu úkolů. Firmy, které si udělají pořádek v procesech ještě před ostrým startem v dubnu 2026, budou mít nejen lepší administrativní kontrolu, ale také vyšší provozní spolehlivost v oblasti personální a mzdové agendy.
HR #Česko #zamestnávatelia #JMHZ #mzdy #personálnaadministratíva