Toxické prostředí nevznikne ze dne na den. Objevuje se pomalu, nenápadně, a než si to vedení uvědomí, v týmu už vládne napětí, nedůvěra a nedostatek motivace. Lidé odcházejí bez vysvětlení, výkon klesá a každá drobnost se mění ve konflikt. Není to přitom otázka jednoho „špatného člověka“. Toxická kultura se rodí z malých, každodenních momentů, které se ignorují příliš dlouho.
Jedním z nejčastějších signálů je strach. Zaměstnanci se bojí říci názor, požádat o pomoc, udělat chybu nebo vyjádřit nesouhlas. Každý pracuje sám pro sebe, protože spolupráce už dávno utrpěla. Objevuje se pomluvy, kritika za zády, pasivní agresivita nebo nezdravá soutěživost. Když lidé řeší více vztahy než práci, něco není v pořádku.
Velký podíl na tom má také vedení. Manažeři, kteří komunikují nejasně, mění rozhodnutí bez vysvětlení, reagují podrážděně nebo ignorují zpětnou vazbu, vytvářejí nebezpečné prostředí. Toxický manažer nemusí křičet. Někdy stačí, že o chybách mluví pouze mezi čtyřma očima, pochvalu rozdává minimálně a tým nechává v nejistotě. Nejde o to, jaký je člověk, ale jak jeho chování ovlivňuje tým.
Úkolem HR není hasit požáry, ale zabránit tomu, aby vznikly. Důležité je být v kontaktu s lidmi, poslouchat je a všímat si atmosféry. HR může pracovat s manažery na tom, aby lépe komunikovali, dávali konstruktivní zpětnou vazbu a pravidelně hodnotili nejen výkon, ale také spokojenost týmu. Pomáhá také jasná strategie, která definuje, co je akceptovatelné chování a jaké hodnoty firma opravdu žije.
Někdy stačí otevřít diskusi. Týmy, které dostanou prostor mluvit o problémech, často najdou řešení samy. V jiných případech je nutná intervence, koučink nebo výměna vedení. Bez akce se však nic nezmění. Toxické prostředí se totiž neodstraní samo.
Firma, která dokáže přiznat problémy a pracovat na nich, má šanci vybudovat kulturu, do které se lidé nebudou bát chodit. A to je základní předpoklad dlouhodobé stability i úspěchu.
#HR #firemnakultura #toxickéfirma #zaměstnanci #leadership